Sedmnáct

Klid sténá ústa pálí
sen se zdá
vchází do lůna dlaní pěst
né tvá

Chvíli se ještě bráníš je tak
navyklá

Pod lampou s Edisonem ty
né svá

Nesmělá - nádobou
se zdáš
nesmělá - nesmělá
se zdáš

Je známé schéma lásky
smím se bát
pod lampou,
i když stále s tebou

Sedmnáct sněhů v žilách
kolujíc
sedmnáct let, co voní révou

Pod gilotinou mých citů
pod gilotinou
se věci odáváš
se věci oddáváš

Klid sténá ústa pálí
sen se zdá
vchází do lůna dlaní pěst
né tvá

Chvíli se ještě bráníš jen tak
navyklá

Pod lampou s Edisonem ty
né svá

Přijímáš dar a dáváš
vše co máš
já s díky přijímám tvé jmění

Zavřená víčka sen se, rozplývá
teď přijde víc, než pouhé snění

Pod gilotinou ...