Sníh

Sníh padá zas, vločky něco šeptají,
ubíhá čas, minuty lítost neznají.
Rozplynou se, v malou kapku se změní,
neřeknou již, co sdělit by chtěly.

Mříž odmykám, pouštím vločky do nebe,
ty víš, kudy kam, vysvobodím i tebe.
Cestu životem chci dláždit tvou láskou,
zastavme čas a skryjme ho v nás

Nenechej vločku svou rozplynout, zahynout,
chtěla ti dávno říct své tajemství:
život není lehký, všichni jsme smrtelní,
nenechej život svůj jen tak plynout.

Sám poznáváš, že svět rychle se mění,
utíká čas, hodiny lítost neznají.
Jdeš, stále jdeš a život tvůj krátký,
stále se ptáš, není zbytečný?

Buď vločkou mou, která nikdy nezmizí,
dej ruku svou blíže mé – není cizí.
Odpusť to zlé, co vášeň tvou chladí
Nechci nic víc a to ti vadí?

Nenechej vločku svou rozplynout, zahynout,
chtěla ti dávno říct své tajemství,
život není lehký, všichni jsme smrtelní,
nenechej život svůj jen tak plynout.

Sníh padá zas, vločky něco šeptají,
ubíhá čas, minuty lítost neznají
rozplynou se, rozplynou …