Pocit z ulic

John L.Můj život mě v posledních dnech docela sere!
Nemám čas na školu, nic okolo mě nebere,
před sebou maturitu, pak šichtu – asi…
A já se zajímám jen o rozcestí hip hopový trasy.
Nemám žádnej zájem, nic, pro co bych si musel lámat hlavu.
Problémy neřešim a na starosti seru.
´Sem bezprizorní flákač, po nocích se courač,
dobrýho vztahu se svou holkou zatracenej bourač,
Sráč - stejně jako život, kterej mám.
Dal mi smyčku kolem krku a jen řekl, že sám
´sem tvůrcem svýho života, že musim bojovat,
abych se někam dostal, že nejde jenom stát.
(Je tak málo míst k sezení a tak hodně k stání.
Místo na sezení se tak těžko shání.)

Zášť:Jestli prej chci mít dobrej život, musim mít prachy v kapse,
vysoký IQ a dostanu se všude lehce,
mezi lidi s kravatou a oučtem v bance.
Společenskýho tance užívat si budu a smát se.
Padat na hubu pak už není rizikem povolání,
náctiletýho parchanta ulice neubrání.

Sinuz:Maturita nestačí, proto vejška příjde vhod
A když to všechno zvládnu, mám za sebou první schod
do ráje… Stop!!! ……co z tebe jednou bude?
Za tvý prachy na obědy nesnesou ti modrý z nebe.
Kde be–reš ty myšlenky o lepším žití,
Kde když budeš padat, někdo tě chytí.

Strofa:Znám každej roh ulice a znám všechny
Lidi, který stejně jako já znaj změny
Ulice, kterou sešlapávaj naše kroky
Lidi vokolo pochybnejch názorů na mě maj mraky
Ale tyhle treky jim můžou říc víc
Poezijí vyjádřenej pocit z ulic

REFREMJe to špatnej svět a já v něm musím žít.
Musím v něm žít. Nejde to obejít.
Já musim to tak brát. Nesmim se s životem srát.
Musim se rvát a pokračovat. Nejde jenom stát….2x

Wrána:Nevšímám si přírody, lidí, ani nebe,
Jediný, co mě zajímá, co dál časem bude
a možná nebude – pohoda, která trvá…
Samý keci, u mě pohoda ještě nezačala.

Johny:Já, denně chodim ulicema města.
Procházim se životem. Počítám kroky a nejde s tim přestat.
Plynou minuty, hodiny, dny a taky roky.
Jako potulnej pes chodim městem a počítám ty kroky.

Strofa:Kam mizej moje prachy? Prasátko má stihy.
Rodiče si myslej, že je utrácím za knihy.
Že ´sem kluk bez viny, co nad učivem sedí,
A kdo jsem? Mc vobklopenej šedí

Zášť:Máma v obejváku u televize zaspává dobu
A čeká s nadějí, že se z těch sraček jednou dostanu.
Já mezi tim naplňuju podstatu trestnýho činu.
Maluju na šalinu - životu přičítám tu vinu.
Kecám furt vo rapu a barevnym světě,
o vlaku, co je za plotem a chce tě!

Sinuz:Život mi naplánoval, jak mám žít
v tomhle světě, kde je určený kudy a kam máš jít,
ale já nechci, mám svou hlavu, svoje myšlení,
kde už když se rozední, beat se rozezní.

Wrána:Se skloněnou hlavou a nastavenou pěstí
dávám rány životu, ve kterym marně hledám… :-)
(život dává rány a my je v klidu berem)
Má cesta je jasná, bez peněz, jak zhaslá hvězda,
která vyjde na oblohu, jako jedna ze sta.

Všichni:Pokud se budeš snažit a nakopneš svůj život,
A budeš mít štěstí, potom asi není žádnej důvod,
Stát se tim, čím sem se stal já:
prej zasranej MC…

Zášť/SinuzTak, kde máš svý zájmy, tak kde se flákáš přes noc?
…mlčíš… tak čemu dáváš přednost?

Wrána:Někdo hold nehraje po škole fotbal na hřišti
Po večerech nepíše doma s mámou úkoly.

Strofa (a Sinuz):Víš ty žiješ možná jinak a mě slyšíš stěžovat si,
že žiju v 2:1 a živí nás fotra plat. Dyť
ti to je stejně jedno. Nevidíš muj vztek, co
uvnitř mě je-je-je-je-je.

REFREN:Je to špatnej svět a já v něm musím žít.
Musím v něm žít. Nejde to obejít.
Já musim to tak brát. Nesmim se s životem srát.
Musim se rvát a pokračovat. Nejde jenom stát….2x

Zášť:Namlouvám si, že se není čeho bát,
že vono se všechno vybarví a já se budu jenom smát.
Jaký ´sem měl problémy kdy-si, kde-si, někde kde-si
v pardubickým městě. Budu vzpomínat na ty časy.
Bylo mě patnáct let a já teprv poznával svět.
Můj život by se vešel do několika vět.

Wrána:Podnikatel v saku by těžko pochopil,
čím sem byl a jak sem podle něj, prej, špatně žil.
Neměli jsme prachy, rodina, co nefunguje.
Problémy, který ti život každej den napumpuje.

John L. vs Zášť:Teď už mi je víc, ale sem pořád z Pardubic,
Držim mikrofon v ruce a chci toho hodně říct
Zdá se, že život se rychle mění…
Ale nás tu nechal stát bez porozumění.
Sem tam, kde mě život nechal stát,
Může bejt ještě hůř, musim to tak brát,
Dny plynou jako voda a každej den je stejnej,
Monotóní stereotyp, můj život je levnej,
Nestojí totiž za nic, natáhnu vzduch do plic
A vycházim jako každej den, do ulic Pardubic

REFREMJe to špatnej svět a já v něm musím žít.
Musím v něm žít. Nejde to obejít.
Já musim to tak brát. Nesmim se s životem srát.
Musim se rvát a pokračovat. Nejde jenom stát….2x