Od města k městu

Sinuz:
Byli ´sme kapela, co hrála kdesi mezi lesy
na místech bez adresy. Hráči, co nemaj´ dresy
ani jméno, jedno demo, pár empétrojek na net.
Pár známejch pod podiem postavenejch ze třech palet.
Dva mikrofony - nevazbil jen ten prostřední.
Když program měl zpoždění, hráli ´sme jako poslední
abyste nešli spát a přišli pod podium zase.
Byli ´sme schopný z honoráře každýmu z vás koupit kafe.
Na dlouhý roli papíru s programem jako tečka.
A místo bordelu pod podiem už rovnou uklízečka...
Chtěli ´sme bejt vidět. Řekli ´sme si: „Tak se ukaž!“
Ale komu? Když nikdo nepřišel - dokonce ani zvukař.
Po hlavní hvězdě minule náš koncert asi nudil.
Vyhazovač prudil, že ho ten hluk budil.
Majitel klubu byl nezvěstnej a pořadatel nalitej.
Ale tak jako tak to pro nás nebyl večer zabitej.
Když ostatní kapely dohrály, tak to zabalily.
Když skončili jsme my, tak ´sme s váma ještě zakalili
na náš účet. - Je čas zmizet, než bude to sečtený…
A pro ty, na který se nedostalo - ´sme namyšlený...
Ale co je v nás zůstává! - Tehdy ´sme nekecali!
Šest let za náma. No a teď? - ´Sme porád tady!

John L.:
Jo, i my ´sme byli na začátku… neni trofeje bez boje…
Naše banda zná moc dobře jízdu městskym trolejem.
Křižem krážem – vlakem za úspěchem…
Různý města, různý tváře… prošli ´sme si nejednim klubem.
Naše historie neni jednodenní.
A nejsme ani mcíz, co vznikli někdy loni.
Byli ´sme nuly, jedni z mnoha, předkapela, hlavní hvězdy
v minulym roce brzdy…
Ale vaše čekání se vyplatilo! - Je to jak noc oživlých mrtvol.
Ty, co byste nejmíň čekali vám na dveře klepou.
Prošlapali ´sme si cestu od nás mezi jiný bloky.
Naši vlajku nosíme za různýho počasí už roky…
Dlouhý noci, žádný rána…
…spánek v nádražních halách a na benzínkách káva.
Zná to i ten, co už neni s náma - MC Wrána.
Na otázku, jak to bylo dřív? Odpovídaj dema.
A naše ksichty ´sou znamý stejně jako naše ´ména.
Policajti maj záznamy s názvama… je to za náma…
…A holky to chtěly taky – to se ví!
Ve světě všeznalejch tupců, drsňáků hledaly, kdo pobaví.
A my se snažili dát lidem to, za co platili.
A promotéři tvrdili, že naše prachy se ztratily.
Ale když se dívám za sebe - říkám OK!
Určitě to nebyla špatná cesta, ani zbytečná sloka.

REFREM:
Tak ň´ák je čas vyrazit dát poselství
a zábavě pozdrav s partou hochů
s k´erejma vod lidí pro lidi posíláme slova pro uši
co doufám slyšej a chtěj znát tudle sloku.
Tak ň´ák je čas vyrazit dát poselství...
...s partou hochů
s k´erejma vod lidí pro lidi posíláme slova pro uši
co doufám slyšej tudle sloku.

Strofa:
Tak ň´ák je čas vyrazit dát poselství
a zábavě pozdrav s partou hochů
s k´erejma vod lidí pro lidi posíláme slova pro uši
co doufám slyšej a chtěj znát tudle sloku.
Zdravim tam dole v sále, nebo doma v křesle.
„Poslouchej, koumej, užívej tudle hudbu…“
…na albu vydanou, v palírně spálenou
ve 100 litrech prodanou na černym trhu.
V rádiu nehrajou muziku nám známou
tak děláme vlastní a k tomu - jak bonus:
4 hlasy, DJ - pro všechny, co slyšej:
„Ať daj zpátky rozum pozvanejm hostům!“
S rapem jedem k lidem… Po´ď blíž, ať vidíš.
V 1rvní řadě je fajn. - Uslyšíš. Nalož se do kotlu!
V poslední bude klid, jak ´dyž je čas jít
- berem vinyl i gramce po akci pryč z klubu.
Autogramy necháme na hitparády
- na ty ´eště ne´sme dost známí. - „Hej hochu.“
„Vlak nečeká!“ To zas byly grády.
A pálim za rodinou zpátky domu.

/...Tak ň´ák je čas vyrazit dát poselství.../

Zášť:
Končíme tam, kde ´sme začali po 6 letech s holou prdelí.
Na kontě jedno trapný demo vyšumělý a doma nahraný.
Ohraný kecy u piva, že se to změní. Ale jak? Když nadšení neni?
´Sme odsouzení k zapomnění - děním znechucení.
Mění se všem priority - neni povzbuzení!
Umíráme i v podvědomí lidí, co nás poslouchali a měli rádi.
Který nám věřili každý slovo a záviděli, že nám to ladí.
Byli ´sme mladí - žádný starosti jenom škola a rap
holky a úspěch. Ale člověk se mění s vyšším počtem let.
Svět se točí a voda plyne jako čas, co letí... a mění kroky v míle.
Dlouhé chvíle už ´sou za náma - teď v kupé... na ceste za váma…
Ve vašem městě bejt s váma - hrát pro vás a vy s náma.
Od města k městu couráme už nějakej pátek. - Kluby narvaný i prázdný.
Na nádru zmatek! Věčný zpoždění! Ranní demence - ještě najebaný
chlastem zbitý, v půl litrech pivo nedopitý, ale hbitý.
Vždy připravený na další akci… Zase zrytý
ve vašem městě pro nás vzpomínky v srdcích skrytý.
Kolik uší slyšelo nás, i když nebylo nám rozumět?
A kolik očí vidělo naší show? Žrali náš svět! Bylo nás 5!
Teď ´sme 4 a Mmek! - Přijdem´ zas! Máme kufry zabalený!
Tak čekej, až bude čas…

REFREM:
Tak ň´ák je čas vyrazit dát poselství
a zábavě pozdrav s partou hochů
s k´erejma vod lidí pro lidi posíláme slova pro uši
co doufám slyšej a chtěj znát tudle sloku.
Tak ň´ák je čas vyrazit dát poselství...
...s partou hochů
s k´erejma vod lidí pro lidi posíláme slova pro uši
co doufám slyšej tudle sloku.

/...Tak ň´ák je čas... dát poselství.../