Vzpomínky v zrcadlech

Ctí se život hemží, zvládá se ovládat s hrůzou…
Snem se smrtí hýří, vekslák se svíjí před lůzou…

Zkouší svou sílu prachy zvládnout…
Masku z ní stáhnout…

Rozdávat fóry, úsměv pod cenou,
zkouší, jak zvládne bejt hustej…
Prsty si smáčet do lechtivých snů,
v duši je prázdno, kraj pustej…

Svým stářím se rozkládá sen, svým mládím dokládám sled jmen, rozpadá se má víra…
Den, kdy skládám svůj žal…
Jak zvláštní se neotvírám, snad z lásky,
snad neumírám, já, rozpadá se má víra…
Teď, když v srdci díru mám…jak dál?

Svým vlastním zájmem stihnout se dostat co nejdál…
Blíž smrti se zájmem zvládnout se skoulet tak jak dál…

Zkouší svou sílu žvásty strhnout…
Masku skrýt zvládnout…

Rozdává fóry známým pod cenou, zkouší, co ještě snad zvládne…
Prsty smáčí do pubertálních snů, na koho smrt si dnes šáhne…

Svým stářím se rozkládá sen, svým mládím dokládám sled jmen, rozpadá se má víra…
Den, kdy skládám svůj žal…
Jak zvláštní se neotvírám, snad z lásky,
snad neumírám, já, rozpadá se má víra…
Teď, když v srdci díru mám… jak dál?