Náměstí

Sedí na kašně uprostřed náměstí,
mají tak dvacet a víru ve své štěstí,
z dlouhé chvíle pak přijde chuť dovádět,
hrají si na děti, chtějí si povědět víc,
než jen k životu nestačí.

Smějí se skáčou, to vše v té hře má být,
jiné jsou představy těch, co chrání klid,
když přišli, jaká slova brali, ztichlo náměstí,
pročpak jim nepřáli víc,
než jen k životu postačí.

Sedí v hospodě v koutečku náměstí,
mají tak dvacet a víru ve své štěstí,
z dlouhé chvíle pak přijde chuť dovádět,
hrají si na děti, chtějí si povědět víc,
než jen k životu nestačí.