Říčka

Viděl jsem tě nést tvé letní šaty
mraky nad vodou táhly se nízko
za tou vodou les, mé dětství a ty
za tou vodou les a svět tak blízko je

A dál už je ves, kde jezdí vlaky
bydlím za školou, asi už pátý rok
a ten velký pes, co tam bydlí taky
jmenuje se Alon, mám strach že stačí jen skok, ale.

Pak když přijde noc a mně se zdá
že se můžu vznést, že se můžu vznést
Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná
nemoh bych se splést, nemoh bych se splést.

Dál šumí jez u mé dětské řeky
jenom že ten velkej pes už běhá jen v písni
a j á viděl města kudy prošly věky
a doplul až tam kam mne táhly jen mý sny

A když přijde noc a mně se zdá
že se můžu vznést, že se můžu vznést
Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná
nemoh bych se splést, nemoh bych se splést.

Viděl jsem tě nést tvé letní šaty
mraky nad vodou táhly se nízko
od tý chvíle svět je jen já a ty
od tý chvíle svět je zas tak blízko

A když přijde noc a mně se zdá
že se můžu vznést, že se můžu vznést
Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná