Tvé tělo to je bílá loď

Tvé tělo to je bílá loď
a mlhou se přikryl svět
v hlavě zbyl mi jenom jeden pevný bod
už nedoufám že se vrátím zpět
jen ať tvé slunce moje kosti vybělí
i vzduch je žhavý mou žízní
tak vem mne sebou kamkoli můj anděli
jsem struna která se tvým dotykem tak snadno rozezní.

Když vstříc vůni času
pod záplavou tvých vlasů
mně ráno náruč otvírá
už nehledám znamení
s hlavou na tvém rameni.

Tvé tělo to je bílá loď
a v kapkách se tříští
další vlna kterou zpitý lodivod
sotva zahlíd a příští
už zvedá svoji stěnu a z mých dnů
teď zbyl jen popel kdesi v prachu cest
a já vím že není nic co odmítnu
a nechám se nést, nechám se nést, jenom nést.

Když vstříc vůni času
pod záplavou tvých vlasů
mně ráno náruč otvírá
už nehledám znamení
s hlavou na tvém rameni.

.chci jen nést se a plout
a dívat se jak proud
mění břeh, mění kód, mění mou tvář
veď mne můj plameni
až k poslednímu zatmění.