Principál

Když večer zlátne listím a svítí v kalužích,
malátné ruce větví sáhnou k zápražím.
V altánku dívka spí, má v dlaních starý snář,
je večer, na nebi slábne zář.

R: Než vlídný principál, svou maringotku zhasne,
jsi do pohádky král a všechno je tak jasné
Na nitkách pospícháš a na nitkách i spíš,
jen svůj text odříkáš, pak táhnou tě tam,
táhnou tě tam výš.

Když večer na věž vláčí rubáš mlžných dní
a sýček vlaku houká kdesi na tratích.
Do zahrad měsíc vchází , bloudí po cestách,
má stříbra džber a zmrzlých slůvek pár. R:

Když večer roletu stáhne, k ztichlým hladinám
velké ryby plují, hledat noci prám.