Dopis

1. sloka
Jo, píšu Tobě, tomu klukovi za perem.
Řekni mi, co dělám, že Tě to vždycky nasere.
Notak mluv, Ty puso plná naděje.
Všichni kolem ví jen, jak se tváříš navenek.

Nemáš rád mě, proto jsem Tě neměl rád.
Jsem Tvý pravý já. Proč mě všude schováváš?
Jdeš špatně, můžu to říkat dokola.
Jseš tak tvrdohlavej. Proč nechceš poslouchat?

Nemáš rád lidi, chceš odevšech pryč.
Leze ti na nervy poslouchat ten jejich shit.
Poslouchej mě, protože já sem Ty
a já vim nejlíp, bez přátel nejseš nic.

Nevážíš si ničeho, co doopravdy máš.
Jestli to tak půjde dál, zůstaneš sám.
Tohle si dusil a pak to v Tobě rostlo,
ale otevři se, jinak chcípneš. Tak slyšíš mě, Honzo?


2. sloka
Jsi asi moc chytrej. Pro svoje vlastní štěstí,
za ty svoje řeči si zasloužíš pěstí.
Nesnáším Tvůj pocit, já ho cejtim taky.
Když chceš být něco víc, je to trapný.

Ty sám si jedinej, kdo Ti nevěří.
Namlouváš si smůlu, cítíš vítr v bezvětří.
Diktuješ lidem kolem, jak maj žít
a sám víš velký hovno o tom, co to je mít cíl.

Tak jdi domů, koukni se do zrcadla!
Vidíš mě nebo sebe? Začni chápat,
to Ty si nás dostal do týhle kraviny,
to Ty si to zavinil... Neházej to na lidi.

Jseš v tom sám, Ty a tvoje hrdost.
Vzpamatuj se, nebo Ti začnu říkat brzdo.
Dej tomu šanci, pusť si je k tělu,
začni si zas věřit, nebo odemně schytáš střelu.


3. sloka
Jak tady sedíš a píšeš třetí sloku,
bojuješ proti svýmu psychickýmu bloku,
si na nejlepší cestě k prvnímu kroku.
Tak bojuj, dělej, tohle je tvůj osud.

Jestli se chceš dostat konečně přes peklo,
tak musíš vydržet hlavně sám před sebou.
Já Tě nakopnu, oplatky se nepečou
a možná to nedopadne, jak by nemělo.

Dělej nemehlo, nešikovnej blbe,
nedospělej kluku. Sám víš, že si průměr
a o tom, co je život, o tom nevíš vůbec.
Jsi rádoby rapper s nadějí na průser.

Řekl jsi to ústně, tak poď, teď půjdem.
Jsi tohle všechno, ale to je Tvůj úder.
Už nejsi děcko, takle to půjde!
Posledních pár slov, tak dělej, pusť mě.

Neřeš už nic, hejtrs, barvu kůže.
Když se budeš zapalovat, chytíš jenom úžeh.
Ten, kdo je trpělivej, ten dostaneš růže.
A máš rád kytky, že jo? Tak pojď, můžem.

Teď, když si napsal, co Tě trápilo
a je Ti to jedno, že Tě fanoušci zabijou,
tak se cítíš líp. Myslím, že to stačilo.
Vidím Tvůj úsměv. To je nejvíc, co máš nabídnout.