Mít rád bližního svého

Mít rád bližního svého,
co na tom je tak zlého.
Avšak já, jsem v rozpacích,
tělem svým jej hřát
nebo mám mu tvář jen vzácnou mastí třít.

Hřích jak stín mě doprovázel,
bez citů, bez extáze.
Je ten tam, dnes vyčítám
si ty spousty mužů z dávných dnů,
zda soudí mě, se ptám, na to se ptám.

Nevím jak s ním hnout,
průchod citům dát,
je to muž ne bůh,
jako led chci tát.
Na věky věků být pouze s ním,
proč se touhy vzdát,
touhy se vzdát.