Hanibal

Pusť mě dál lásko má nevydržím až do setmění
vždyť ten tvůj nehlídá jen se neboj odhalení
Nevnímá netuší že se kradu k tobě domů
nikdo nás neruší vypustil jsem armádu slonů

To co je na očích jako když není
To co je největší a to mi věř
Já jsem Hanibal

Kdysi jsem neuspěl
když jsem zkusil vyplenit Řím
Přiznávám teď bych chtěl
k tobě vejít poznat tvůj klín
Okouzlen pokouším
svoje štěstí to už tušíš
Každej den nalíčím
stovky pastí na tvojí duši

To co je na očích...

Útočím nemožný nevzdávám
pochopíš co je můj autogram
Útočím nemožný nevzdávám
do citů vypálím monogram

Hřebeny hor dokázat přejít
využít chvil momentu překvapení
V andělskej chór vzdechy se změní
když tenhle cíl dojde svý neplnění