Krutá matka

Ve městě každý snad tu dívku znal
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
Kovářův syn si ji namlouval
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Šest dlouhých let dívku namlouval
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
až sedmý rok Bůh jim dítě dal.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

V ten den, kdy dítě uvidělo svět
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
tu matka v domě ho skryla hned.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Čekala do tmy, než se skončil den
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
a tajně vyšla s děťátkem ven.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Svůj ostrý nůž ze šátku vytáhla
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
nevinné srdce mu probodla.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Pak ze svých rukou krev si omyla
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
a v temném lese hrob vykopala.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Svým černým šátkem dítě svázala
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
v hrobě chladném hlínou přikryla
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Když kolem chrámu šla na druhý den
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
překrásné dítě spatřila v něm.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Děťátko krásné, kéž bych tě měla
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
do hedvábí bych tě oblékla.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Ach matko má, vždyť jsem bylo tvé
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
však nedalas'' mi moc lásky své.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Jen chladná hlína je kolébkou mou
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
a nad sebou mám trávu zelenou
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Má matko krutá, pro svůj hrozný čin
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
poneseš trest ze svých těžkých vin.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Nešťastná dívko, jestli vůbec víš
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
do zahrad ráje nikdy nevstoupíš.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou

Za bránou pekel věčný oheň plá
Hřbitovní zdí slunce prosvítá
tam věčně hořet má duše tvá.
Ďábel sám chtěl by vládnout nad láskou