Harfa

Žil jeden sedlák blízko řeky Tweed
harfa má tak něžně zní
A měl dvě dcery, hezčí nemoh' mít
Fá lala lálá lálá lá la lá.

Jednou ta starší říká sestře své
harfa má tak něžně zní,
pomoz mi v řece vyprat šaty mé,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Ta mladší vyšla jako krásný květ,
harfa má tak něžně zní,
a za ní starší, ve svém srdci jed,
fá lala lálá lálá lá la lá.

U břehu řeky starší skočila,
harfa má tak něžně zní,
do proudu svojí sestru shodila,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Mladší své bílé ruce vztyčila,
harfa má tak něžně zní,
"Ach sestro pomoz, prosím!" křičela,
fá lala lálá lálá lá la lá.

"Když já tě nechám v řece utopit,
harfa má tak něžně zní,
tvůj milý bude se mnou svatbu mít."
Fá lala lálá lálá lá la lá.

Dva pastýři na břehu seděli,
harfa má tak něžně zní,
a mrtvou dívku připlout viděli,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Oni bílou kost jí z těla vyndali
harfa má tak něžně zní,
a krásnou harfu z ní vyráběli,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Pak z jejích vlasů snopce svázali,
harfa má tak něžně zní,
a harfě zlaté struny přidali,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Na svatbu sestry přišli harfu dát,
harfa má tak něžně zní,
a harfa smutnou píseň začla hrát,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Když první struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
nevěsta zbledla, v tanci ustala,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Když druhá struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
o hrozném skutku sestry zpívala,
fá lala lálá lálá lá la lá.

Když třetí struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
nevěsta mrtvá k zemi padala.
Fá lala lálá lálá lá la lá.