Džbánek vína

Ze džbánku víno naléváš
a bez šatů jsi nejkrásnější.
Já musím jít, však přísahám
že zůstáváš mou nejmilejší.

Hlas války vítr přináší
a blíž a blíž je řinkot zbraní.
Já nemám strach když odcházím.
To láska tvá mě stále chrání.

Ryk píšťal, dud a bubnů zní
a těžká jízda v šik se řadí.
Když na zteč jdem, já nejsem sám.
Tvá něžná dlaň mě stále hladí

Má vlastní krev teď skrápí zem
tak málo náhle zbývá času.
Jak ve snách cítím vůni tvou
co dýchával jsem ze tvých vlasů.