Jura z Nezdenic

Jeden muž šel přes pole aj přes lesy, kdo asi to je,
Má monterky, krajíc chleba, má rádio, pít není třeba,
Když přijde den, on vyjde ven,
vždy chodí sám a neví kam,
A na Bílé Karpaty on tiskne svoje paty.

Ať větr fůká ať bije hrom, tento muž vždy trefí dom,
Ať přejde třeba přes deset polí, jeho nohy nebolí.
Tohoto chlapa uz nic nespraví,
Dyž chce, dojde až do Bratislavy.

REF:
Jura pěšky, jde z Nezdenic…

Má svoje tempo, nevnímá čas, k hranicám nenosí pas,
Bez televize bydlí v domě, Jura žije poskromně,
Nemá bicykl ani auto,
chodí jen pěšky a neštve ho tó.