Pláčem vchází souhvězdí

Vítá stíny málo sdílný,
bílé stíny bilých zdí.
Dům je prázdný, východ žádný,
pláčem vchází souhvězdí.

V dálce zívá město lhářů,
smích a výsměch míň už zní.
Ústa svírá, má dost snářů,
má dost sítí, trápení.

Sám se ztrácí, ztrácí zájem
stoupat k výškám, k úspěchům.
Má svůj zámek - zámek stínů,
má svůj útěk - prázdný dům.

Vítá stíny málo sdílný,
bílé stíny bilých zdí.
Dům je prázdný, východ žádný,
pláčem vchází souhvězdí.

Teď chce být sám...

Sám se ztrácí, ztrácí zájem
stoupat k výškám, k úspěchům.
Dům je prázdný, východ žádný,
pláčem vchází souhvězdí.

Dost...
Pláčem vchází souhvězdí.
Chce být sám.
Pláčem vchází souhvězdí.
Chce sám být, sám žít.
-Pláčem vchází souhvězdí-
Dost...
Prázdný dům, prázdný dům.