Nebojim se

1.
Den zavřel brány
a slušný holky spí
ten kdo se brání
čeká až se rozední
mezitím v koutě
do ráje zvou tě
jít na sněžný puotě
tou cestou ze všech poslední
v zádech cítím chladný pohled
hledá si svůj cíl
v útrobách měst vyčkává
až vzám se všech svích sil

R:
Já nebojím se toho co mi dává svět
na otázky nečekám si odpověď
vím že slyšíš to co já
vím že slídíš kde se dá
nepočítám výhry ani zklamání
jsem hladina co te k nebi naklání
vím že soumrak musí žít
já z kůže dám mu pít

2.
Ode zdi ke zdi jsou kroky co hlídaj mý
neslyší na soucit
jsou oporou pro sny matoucí
Křičí STOP! Jsem poznání !
STOP! Co tě ochrání !
STOP!
ty bojíš se rán
když nesměle
cítí se pekelní andělé.

R:

Vím co zná můra když zbloudí.
smotá do záclon svý touhy pouhý – kouzlí ...
já vím, že nejsou zlý.

R: