The End

Nechci se tu vypisovat, ukazovat smutek,
nalhávat si, že mi další cit ze srdce někam utek,
ale nebyl bych to já, kdybych nepsal další lovesong,
srdce je jak právo a já porušil ten zákon.
Oči koukaj jinam, ale srdce myslí na Tebe,
nechápu svůj mozek, asi je myšlenek zbavenej.
V noci mam sny o Tobě, i přesto, že je nechci mít
už neuvidim úsměv Tvůj, já musim odtud odejít..

Ty víš, byl jsem tvýho srdce zloděj,
já to vim, i Ty to víš, že moje srdce bylo Tvoje.
Vim, často jsme se hádali, já nezvládal to,
ptal jsem se a chodil k jinejm pro rady,
a Ty, pro rady jsi nechodila,
mě jsi přímo odhodila a za dveřmi s jiným žila,
chci, napravit to, přetočit to, nesváděj to na mě,
jak to bylo, dobře víš to.
Proč, lhala jsi mi do očí, a neřekla mi pradvu,
osud je náš malej rozhodčí.
I když, Tě už nikdy nepotkám,
tak v srdci mám bolest,
asi měl jsem být tak potrestán..

Další části textu píše už jen moje srdce,
už to není jak to bylo, mohlo Tě to aspoň mrzet.
Možná je to asi pravda, že jsem naivní a blbej,
že se stávam namyšlenym, tak to aspoň tvrděj.
Já jsem toužil být jen s Tebou, s princeznou mou milovanou
slečnou o který jsem sníval, jenže mé sny asi klamou.
Ano, už to vim, naivita vládne,
a my nejsme v žádný pohádce, bez královny a krále.
A já, nejsem žádnej princ, nejsem Bajaja,
co o tebe bojuje a vyhrává.
Promiň, možná jsem ten boj vzdal,
nemam na to sílu, abych v tomhle bahně brouzdal.
Vim, už Tě nikdy neuvidim,
já jsem s jinou, Ty jsi s jinym,
přesto po tom toužim,
chci, vrátit se do starých časů
objevit tu správnou trasu
proč se s tebou loučim
když, před očima stojíš Ty,
já cejtim stále tvoje rty,
ničíš všechny moje sny,
a tak, vidim slečny kolem,
s Tebou nemůžu být spojen
a tak naposledy sbohem.