Nerad mám ráno dým

Tak nerad cítím ráno dým
co v noci z úst šel přátelům
Větrání zmůže málo vím
když sním s kdekým
Co může zbýt?
Růž na sklínkách
zánovní vzpomínka pánům
co roli hráli nejasnou
Je tu čas žít
vždyť věšáky prázdné náleží k ránům
Čas mám pak nad tím užasnout
Že nerad cítím ráno dým
Kdo jen tu byl?
Pár náhodných
snění jsem zneškodnil hloupým
dívce jsem uvíz’ na řasách
Hrál jsem a snil
vím za krásu řečí večer si koupíš
však s tím se ráno nekasám
Že nerad cítím ráno dým
Tak tu fůru nádobí
myju a moudřím
z věcí právě poznaných
Těch pár přátel rádoby
zůstalo v kouři
v deskách mírně ohraných
Já nerad cítím ráno dým
co v noci z úst šel přátelům
Větrání zmůže málo vím
když v noci sníš bůhví s kým