Texty písní Bushido Von der Skyline zum Bordstein zurück Janine

Janine

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Es war mal ein Mädchen, sie war etwas frühreif

und sie macht es einem warm ums Herz wie Glühwein.

Sie war noch jung, ihr Name war Janine; Mama war da,

doch er hat gewartet bis sie schlief.

Die Erfahrung hatte sie schon mit vierzehn gemacht,

armes Mädchen, denn sie wohnt im schlimmsten Viertel der Stadt.

Ihre Mutter hängt sich immer an die falschen Männer,

an geldlose, aggressive alte Penner,

so wie auch ihr Stiefvater war,

aber Janine glaubte selber nicht was diesmal geschah,

denn er sagte, dass er nicht mehr zu alt ist für sie

und kurze Zeit darauf vergewaltigt er sie.

Es wird ihr alles zu viel, weil er es immer wieder macht

und genau wie jede Nacht, kommt er auch in dieser Nacht.

"Du musst mir geben, was mir Mama nicht mehr geben kann."

Und bald merkt sie, dass sie schwanger ist von diesem Mann.



Ich erzähl dir 'ne Geschichte, sie ist wirklich wahr,

über Janine, ein Mädchen, dass erst vierzehn war.

Sie hatte keinen Ausweg mehr gesehen,

sie wollte immer irgendwem vertrauen, aber wem?

Sie konnte nicht einmal sich selbst vertrauen,

sie war am Ende und verlor ihr ganzes Selbstvertrauen

und obwohl doch alles immer so normal schien,

ist alles im Arsch. Sie - sie hieß Janine.

[Strophe 2]

Sie ist schwanger, keiner darf es mitbekommen,

wie soll sie es hinbekommen? Wie soll sie ein Kind bekommen?

Eigentlich sind Freunde ja für so was da,

sie hatte keine, als sie im neunten Monat war.

Auf einmal fangen die Wehen an und schnell merkte Janine,

jetzt kommt das Baby auf die Welt.

Sie kommt nicht weit, die Treppen kommt sie runter,

wo kann sie allein sein? Im Keller ihrer Mutter.

Zwischen Spinnweben und Kartons

sollte sie einen wunderschönen Jungen bekommen.

Das Baby auf dem Schoß, sie weiß nicht was sie machen soll,

sie weiß nicht mehr, ob sie weinen oder lachen soll.

Aus Angst, mit dem Kind nach Haus' zu gehen,

bleibt sie erstmal einen Moment da draußen stehen.

Sie ist erst vierzehn. Janine

legte aus Angst vor Schlägen jetzt ihr Baby vor die Kirche und lief.


Sie war keine, die mit vierzehn Nägel lackiert,

eher eine, die mit vierzehn Schläge kassiert.

Heute weiß es Janine, wenn es regnet wird sie nass,

sie bereut es jeden Tag, dass sie ihr Baby nicht mehr hat.

Sie wurde nicht glücklich und schämte sich so krass,

sie dachte immer wieder, ihr Leben ist verkackt.

'Ne gescheiterte Existenz, ihr Lifestyle ist Secondhand

und sie war es leid einfach wegzurennen.

Was soll sie machen, kriegt sie bald die Kurve?

Sie kommt nicht klar, weil sie damals vergewaltigt wurde.

Es ist Janine, vom Stiefvater entehrt

und ihr Leben war für sie nicht mal einen Cent wert.

Es war so, sie kämpfte bis zum Schluss, doch sie wusste,

dass sie all dem jetzt ein Ende setzen muss

und sie erinnert sich zurück an ihr Kind,

sie weiß nicht weiter, stellt sich einfach auf die Brücke
Byla jednou jedna holka, byla trochu víc vyvinutá

a udělá člověku teplo kolem srdce jako svařák

Byla ještě tak mladá, její jméno bylo Janine; Máma tady byla,

jenže on čekal, až bude spát.

Tu zkušenost měla už ve čtrnácti.

Chudák holka, protože bydlí v nejhorší čtvrti města.

Její máma se věsí vždycky na ty nesprávný chlapy

na chudý, agresivní, starý blbce,

takový, jako byl i její nevlastní táta,

ale Janine sama nevěřila, co se tenkrát stalo,

protože on řekl, že už není starej pro ní

a krátkou dobu na to, ji znásilnil.

Začne toho na ni bejt moc, protože to dělá pořád a pořád

a přesně jako každou noc, příde i v tuhle noc.

"Musíš mi dát, co mi máma už nemůže dát."

A brzy zjistila, že je těhotná od tohoto muže.

(Refrén:)

Řeknu ti příběh, je fakt pravdivej,

o Janine, holce, který bylo teprv čtrnáct.

Už neviděla žádnou cestu ven,

chtěla vždycky někomu důvěřovat, ale komu?

Nemohla důvěřovat ani sama sobě,

byla na konci a ztratila celý svoje sebevědomí

a i když se zdálo vždycky všechno bejt tak normální,

je všechno v prdeli. Ona - ona byla Janine.

(2. sloka)

Je těhotná, nikdo se to nesmí dovědět,

jak to má zvládnout? Jak má dostat dítě?

Vlastně jsou přátelé pro něco takovýho při tobě,

neměla žádný, když byla v devátym měsíci.

Najednou začly porodní bolesti a rychle zjistila Janine,

teď se narodí dítě.

Neodostane se daleko, schody jde dolů,

kde může bejt sama? Ve sklepě své matky.

Mezi pavučinami a kartony

měla dostat nádherného kluka.

S mimčem na klíně, neví co má dělat,

už neví, jestli se má smát nebo brečet.

Ze strachu jít s dítětem domů,

zůstane nejdřív na moment stát tam venku.

Je jí teprve čtrnáct. Janine

položila ze strachu z výprasku teď svoje dítě před kostel a běžela.

(Refrén)

(3. sloka)

Nebyla žádná, která si ve čtrnácti lakuje nehty,

spíš jedna, která přijímá výprask.

Dneska to ví Janine, když prší, bude mokrá,

lituje toho každý den, že už svoje dítě nemá.

Nestala se šťastná a styděla tak strašně,

vždycky si znova myslela, její život je na hovno.

Ztroskotaná existence, její životní styl je secondhand

a bylo jí líto jen tak běžet pryč.

Co má dělat, hodí brzo šavli?

Neví si rady, protože ji tenkrát znásilnili.

Je to Janine, od nevlastního táty zneuctěna

a její život pro ní nestál ani za jeden cent.

Bylo to tak, bojovala až ke konci, ale věděla,

že teď tomu všemu musí ustanovit konec

a vzpomínala zpátky na její dítě,

neví dál, postaví se prostě na most
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy