Kejklíř

Toulal se krajem, svět se mu slil,
tisíckrát umíral, tisíckrát žil,
chudým i bohatým na loutnu hrál,
chodíval lehce i z posledních sil.

Náladu sbíral a roznášel,
byl poslem rozličných zpráv,
svou hudbou celý kraj povznášel,
a potom šel zas dál.

Jednou se kejklíř zamiloval
všichni se smáli, smál se i král,
kejklíř se trápil, vždyť nic o tom nevěděl,
dřív než to poznal, jen na loutnu hrál.

Náladu sbíral a roznášel,
byl poslem rozličných zpráv,
svou hudbou celý kraj povznášel,
a potom šel zas dál.

Dívka jak obrázek kejklíře zmámila,
srdce mu ukradla, vracela smích,
on přišel o rozum, dívku chtěl unésti,
stráže ho probodli, navěky stich.

Náladu sbíral a roznášel,
byl poslem rozličných zpráv,
svou hudbou celý kraj povznášel,
a potom šel zas dál,
pak šel zas dál,
pak šel zas dál,
pak šel zas dál,
dál v nebi hrál.