Za smrt zase smrt

Odporný sny mi nedají spát,
kdejaký červ mi po těle leze,
vzalas mi život, bereš mi spánek,
a je to na mě znát.

Pronikla myšlenka až do mýho mozku,
jako tvá chladná ocel do mých zad,
už nejsem celej, teď už jsem z kousků,
přesto však musím vstát a jít.

Můj dům a před ním můj bourák,
a žena z ulice, co jsem si vzal,
úklad a pohřební průvod,
jak já ji málo znal.

Za smrt zase smrt!
Za smrt zase smrt!
Za smrt zase smrt!
Za smrt zase smrt!

Pomalu jdu, padá ze mě hlína,
dobře to vím, kde hledat tě mám,
musí se uklízet i krásná špína,
udělám to sám.

Půjdeme spolu tam, kde rostou kříže,
tvým tělem cestu zpátky zametám,
asi jsi věřila svý nepravý víře,
aspoň tam nebudu tak sám.