Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Je reve son visage, je decline son corps
Et puis je l'imagine habitant mon decor
J'aurais tant a lui dire si j'avais su parler
Comment lui faire lire au fond de mes pensees?
Mais comment font ces autres a qui tout reussit?
Qu'on me dise mes fautes, mes chimeres aussi
Moi j'offrirais mon ame, mon coeur et tout mon temps
Mais j'ai beau tout donner, tout n'est pas suffisant
S'il suffisait qu'on s'aime, s'il suffisait d'aimer
Si l'on changeait les choses un peu, rien qu'en aimant donner
S'il suffisait qu'on s'aime, s'il suffisait d'aimer
Je ferais de ce monde un reve, une eternite
J'ai du sang dans mes songes, un petale seche
Quand des larmes me rongent que d'autres ont versees
La vie n'est pas etanche, mon ile est sous le vent
Les portes laissent entrer les cris meme en fermant
Dans un jardin l'enfant, sur un balcon des fleurs
Ma vie paisible ou j'entends battre tous les coeurs
Quand les nuages foncent, presages des malheurs
Quelles armes repondent aux pays de nos peurs?
S'il suffisait qu'on s'aime, s'il suffisait d'aimer
Si l'on changeait les choses un peu, rien qu'en aimant donner
S'il suffisait qu'on s'aime, s'il suffisait d'aimer
Je ferais de ce monde un reve, une eternite
S'il suffisait qu'on s'aime, s'il suffisait d'aimer
Si l'on pouvait changer les choses et tout recommencer
S'il suffisait qu'on s'aime, s'il suffisait d'aimer
Nous ferions de ce reve un monde
S'il suffisait d'aimer
Sním o jeho tváři, znám křivky jeho těla
A pak si představuji jak spolu žijeme
Tolik bych mu chtěla říct kdybych jen věděla jak
Jak ho přimět číst na dně mojí duše?
Ale jak to dělají všichni ostatní kteří uspěli?
Říkají mi moje chyby a špatné vlastnosti
Já bych nabídla svou duši, srdce i všechen svůj čas
Ale všechno pěkně rozdávat, to nestačí
Kdyby stačilo milovat jeden druhého, kdyby stačilo milovat
Kdyby to trošku změnilo věci, pouze ten co miluje
dává
Kdyby stačilo milovat jeden druhého, kdyby stačilo milovat
Udělala bych z tohoto světa sen věčnosti
V mých snech mám krev, uschlé okvětní lístky
Když mě slzy jiných tak sžírají
Život není vzduchotěsný, mým ostrovem je vichřice
Zavřené dveře stejně nechávají proniknout křik
V zahradě dítě, na balkóně květiny
Můj nevinný život ve kterém slyším tlouct všechna srdce
Když tmavnoucí mraky předpovídají neštěstí
Jaké zbraně platní na zemi našich obav?
Kdyby stačilo milovat jeden druhého, kdyby stačilo milovat
Kdyby to trošku změnilo věci, pouze ten co miluje
dává
Kdyby stačilo milovat jeden druhého, kdyby stačilo milovat
Udělala bych z tohoto světa sen věčnosti
Kdyby stačilo milovat jeden druhého, kdyby stačilo milovat
Kdybychom mohli něco změnit a začít znovu
Kdyby stačilo milovat jeden druhého, kdyby stačilo milovat
Udělali bychom z tohoto snu skutečnost
Kdyby stačilo milovat