Červánek

Na severu v malém claymu svém
žil starý zlatokop Jim.
Nikoho on neměl ve světě širokém,
jen smečka psů žila s ním.
A když soumrak tesklivý nad krajinou pad,
zavolal si na své psi, které měl tak rád.
Každý s těch psů se divnou touhou chvěl,
když starý zlatokop pěl.

R: Plakala noc, plakala nad námi,
plakal i bledý měsíc mezi hvězdami.
Když pláče noc i já se rozpláči,
kdo mi mé staré oči jednou zatlačí.
Jen ohňů zář a němou tvář kol sebe mám když umírám.

2. Dávno už nežije zlatokop starý,
dávno zem ho kryje
a v jeho chejmu útulném
dávno už jiný žije.
Smečka psů už zvlčela, rozprchla se v dál,
zemřel starý zlatokop co ji miloval.
Když nad řekou vyje měsíc bílý,
nad hrobem smečka kvíli.