Epilog

OSUD:

A je to.

KRYSAŘ:

Kdo jsi?

OSUD:

Osud přece. Celé jsem ti to předurčil.
Svůj úkol jsi splnil dokonale.

KRYSAŘ:

Ale vždyť jsem všechny zabil.

OSUD:

No a? Kde není ani človíčka, nedějí se dobré věci-
-ale ani špatné. Zem si konečně uleví.
Co chceš ? Jsi Krysař. Naplnil jsi svůj osud.
A navíc - úplně všechny jsi nezabil.

KRYSAŘ:

Já vím. To jsi taky předurčil?

OSUD:

Zajímavá otázka...

KRYSAŘ:

Jsi zlý.

OSUD:

Nejsem, ani dobrý, ani zlý. Kdybys byl
mravenec,
řekl bys že jsem dobrý. Vy sobci. Všechno vidíte
jenom z úhlu vašeho pohledu. Zapomínáte, že
tu nejste sami.
Ale tebe se ta vlastně už netýká.

AGNES:

Co se stalo?

OSUD:

Nic maličká.

OSUD:

Jdi Krysaři. Odejdi s Agnes a buďte šťastní. Zítra
se probudíš
a zapomeneš. Ona už zapomněla.
"Dokončím své dílo a odejdu". Pamatuješ?
Tak to udělej. Teď hned.

Krysaři! Píšťalu!

OSUD:

(Dobrozlákům)
Běžte, Šup!

Když vztek, jak pára v kotli bez ventilu vře
a napíná se potají, přijde muž.
Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen.
I Krysař mu říkají.