Texty písní Don McLean Vincent

Vincent

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Starry starry night
paint your palette blue and grey
look out on a summer's day
with eyes that know the darkness in my soul.

Shadows on the hills
sketch the trees and the daffodils
catch the breeze and the winter chills
in colors on the snowy linen land.

Now I understand
what you tried to say to me
how you suffered for your sanity
how you tried to set them free.
They would not listen
they did not know how
perhaps they'll listen now.

Starry starry night
flaming flo'rs that brightly blaze
swirling clouds in violet haze
reflect in Vincent's eyes of China blue.
Colors changing hue
morning fields of amber grain
weathered faces lined in pain
are soothed beneath the artist's loving hand.

Now I understand
what you tried to say to me
how you suffered for your sanity
how you tried to set them free.
They would not listen
they did not know how
perhaps they'll listen now.

For they could not love you
but still your love was true
and when no hope was left in sight
on that starry starry night.
You took your life
as lovers often do
But I could have told you
Vincent
this world was never
meant for one
as beautiful as you.

Starry starry night
portraits hung in empty halls
frameless heads on nameless walls
with eyes that watch the world and can't forget.

Like the stranger that you've met
the ragged men in ragged clothes
the silver thorn of bloody rose
lie crushed and broken
on the virgin snow.

And now I think I know
what you tried to say to me
how you suffered for your sanity
and how you tried to set them free.
They would not listen
they're not list'ning still
perhaps they never will.
Noc plná hvězd
barví tvou paletu modrou a šedou
pozorujíc letní den
očima, které znají temno v mé duši

Stíny na kopcích
skicy stromů a narcisů
zachycují vánek i zimní chlad
v barvách lnem zasněžené země

Teď už chápu
co ses pokoušel mi říct
jak jsi trpěl pro zachování svého zdraví
jak ses snažil zůstat svůj
Oni nemohli slyšet
ani nevěděli jak by
třeba se zaposlouchaj' teď

Noc plná hvězd
planoucí květy jež jasně září
vířící oblaka ve fialovém oparu
se odrážejí ve Vincentových očích barvy čínské modři
Barvy mění odstín
ranní pole jako jantarová zrna
ošlehané tváře vrásčité bolestí
jsou konejšeny milující rukou umělce

Teď už chápu
co ses pokoušel mi říct
jak jsi trpěl pro zachování svého zdraví
jak ses snažil zůstat svůj
Oni nemohli slyšet
ani nevěděli jak by
třeba se zaposlouchaj' teď

Přes ty, co tě mají v nelásce
i tak zůstává tvá láska pravá
a když už se v očích nezračila žádná naděje
na té hvězdné obloze (tvých očí)
vzal sis svůj život
jak to i zamilovaní často dělají
Ale chtěl jsem ti říci
Vincente
tenhle svět nebyl nikdy
stvořený pro někoho
tak obdivuhodného jako jsi ty

Noc plná hvězd
portréty visí v prázdných halách
nezarámované hlavy na bezejmenných zdech
s očima co sledují svět a nemohou zapomenout

Jako cizinec kterého jsi potkal
otrhaný muž v potrhaných šatech
stříbrný trn krvavé růže
leží rozdrcen a zlámán
na panenském sněhu

A teď, myslím, vím
co jsi se mi snažil říci
jak jsi trpěl pro zachování svého zdraví
jak ses snažil zůstat svůj
Oni to nemohli slyšet
stále ještě neposlouchají
a nejspíš ani nikdy nebudou.
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy