Hovno

V noci v křečích jsem se probudil
Jó ještě chtělo se mi spát

Silnější však byl můj pud
Jó strašně chtělo se mi srát

Z postele se mi nechtělo
A tak jsem ležel dál

Za chvíli to v břiše zabublá
A já už radši vstal

Vyběhl jsme směrem k záchodu a půlky těsně stažený
U hajzlu stál jsem překvapen, jó dveře byly zavřený

Do dveří mlátím jako šílený, slzy ve vočích
Teď jsem si trošku ulevil, potom strašnej smích

Pojednou bláto na hřišti a úsměv trošku stuh
Hovínko pěkně čvachtalo a no to byl strašnej puch
Teď už vím že v noci na záchod má cenu radši vstát
Lepší než bejt posranej a před hajzlíkem stát