Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
She came to me one morning,
one lonely Sunday morning,
her long hair flowing
in the mid-winter wind.
I know not how she found me,
for in darkness I was walking,
and destruction lay around me
from a fight I could not win.
Ahahaaahaahah, ahahaaahahaha !
She asked me name my foe then.
I said the need within some men
to fight and kill their brothers
without thought of men or god.
And I begged her give me horses
to trample down my enemies,
so eager was my passion
to devour this waste of life.
Ahahaaahaahah, ahahaaahahaha !
But she would not think of battle
that reduces men to animals,
so easy to begin
and yet impossible to end.
For she the mother of all men
had counciled me so wisely that
I feared to walk alone again
and asked if she would stay.
Ahahaaahaahah, ahahaaahahaha !
"Oh lady lend your hand," I cried,
"Oh let me rest here at your side."
"Have faith and trust in me," she said
and filled my heart with life.
There is no strength in numbers.
I've no such misconceptions.
But when you need me be assured
I won't be far away.
Ahahaaahaahah, ahahaaahahaha !
Thus having spoke she turned away
and though I found no words to say
I stood and watched until
I saw her black cloak disappear.
My labor is no easier,
but now I know I'm not alone.
I find new heart each time
I think upon that windy day.
And if one day she comes to you
drink deeply from her words so wise.
Take courage from her as your prize
and say hello for me.
Ahahaaahaahah, ahahaaahahaha !
Přišla ke mě jednoho rána,
Jednoho osamělého nedělního rána
Její dlouhé vlasy vlály
V chladném zimním větru
Nevím jak mě našla
Pro temnotu v níž jsem přebýval
a zkázu rozprostírajíc se kolem mne
z boje, který nemohl jsem vyhrát
Řekla abych vyslovil jména mých nepřátel
A já mluvil lidech s nimiž chtěl jsem
bojovat a zabíjet jejich bratry
bez myšlenky na city či boha
Prosil jsem aby mi dala koně
abych mohl rozdupat své nepřátele
tak horlivá byla má touha
nechat se pohltit mařením životů...
Ale ona nemyslela na boj
Jež dělá z mužů zvířata
tak snadno začít
a tak nemožné skončit
Protože ona je matkou všech mužů
A tak moudře ke mě promlouvala
Že jsem se začal bál chodit sám
a prosil jsem ji ať zůstane
"Ach paní podej mi ruku," prosil jsem,
"Ach dovol mi zůstat po tvém boku."
"Zachovej víru a důvěřuj mi," řekla
a naplnila mé srdce životem
V množství síla se neskrývá
Takové představy nemám
Ale když mě budeš potřebovat buď si jist,
že nebudu daleko
Když domluvila otočila se pryč
a ač nevěděl jsem co říct
Stál jsem a hleděl na ni
Dokud její černý plášť nezmizel
Můj úkol není o nic lehčí
ale teď vím že nejsem sám
Pokaždé najdu novou odvahu
Když pomyslím na ten větrný den
A když jednoho dne přijde k tobě
Naslouchej jejím slovům pozorně
Vezmi si od ní odvahu jako dar
A vyřiď jí mé pozdravy