Pomotaný, zamotaný

Když jsem sám nevim, kdo jsem, srdce se my z toho svírá.
Možná jsem šutr pro hadí těla, střepina prachu ve tvym voku.

Sladký teplo vod rozkroku, co ti tak chutná.

Zamotaný, zamotaný je to semnou pomotaný, zamotaný,
když jsem sám sobě na pospas.
Zamotaný, zamotaný je to semnou pomotaný, zamotaný,
když jsem sám sobě na pospas.
Víš, víš, víš, sobě na pospas.

Když jsem sám, potápím se do tmy a to mě trochu děsí.
Měním se ve zvíře, žíznivou masku, chtěl bych tě najít a pak se usmýkat.

Na tvým těle bez podvazků, holčičko smutná, tak mi to chutná.

Zamotaný, zamotaný je to semnou pomotaný, zamotaný,
když jsem sám sobě na pospas.
Zamotaný, zamotaný je to semnou pomotaný, zamotaný,
když jsem sám sobě na pospas.

Ve dne v noci bez pomoci, loudím k tobě, netrefím se,
Ohlížím se, otáčím se, nevidím tě, holčičko smutnáá.

Zamotaný, zamotaný je to semnou pomotaný, zamotaný,
když jsem sám sobě na pospas.
Zamotaný, zamotaný je to semnou pomotaný, zamotaný,
když jsem sám sobě na pospas.
Víš, sobě na pospas
Víš, sobě na pospas
Víš, sobě na pospas
Víš!!