Holky z utopie

Přistály v talíři na střeše radnice,
našly si nás snadno po vůni slivovice,
vrhly se nám kolem krku, polibky nás dusily,
jak ty zlaté rybky jsme jim po třech přáních
splnit musili, než nás pustily.

Ref:
Byly to holky z jiných planet,
Anča, Božka, Karin, Žanet,
přiletěly za náma až z Utopie
a že všechno platí, co kdo sní a vypije.

Takové holky u nás nenajdete,
Anča, Božka, Karin a žanete,
byla to láska, co už nikdo nezažije,
ogaři z Vizovic a cérky z Utopie.

Povláčili jsme je po celéj Moravě,
vinobrali v Znojmě, vyfarali v Ostravě,
a ty holky s náma dokázaly držet krok,
na ledacos jsme byli zvyklí,
ale tohleto byl pro nás zážitok.

Ref:
Byly to holky ...

A tak to šlo týdny, až přišlo to ráno,
a jeden po druhém jsme řekli svoje ano,
odlétly v talíři, rovnou od radnice,
v bílých šatech s vlečkou,
nespatřili jsme je více ...