La belle dame sans merci

C Vyčichlá růže Fmaj před hotelem na chod G níku,
C zas prodává Fmaj svou něhu steril G ní,
Ami v bílých šatičkách Dmi zkrvavělá od neo G nů,
Ami v čelistech očí Fmaj svírá lhostejnost.

Ref:
K rá G nu už své D tělo ani C nevní G má
a C cítí se G jak prasklé D zrcadlo G snů,
na bílý D strop si mořské C vlny promí G tá
jak C jdou, Ami jdou k příkrým G břehům.

Když půlnoční slunko drnčí na chodníku,
ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt,
diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky
za cizí prachy cizí vychladlost.

Ref: K ránu už ...

Když zvedneš tu růži ležící na chodníku,
o umělé trny si neroztrhneš dlaň,
bez dlouhých řečí pak provede tě rájem
a snídat budeš zase sám.

Vyčichlá růže před hotelem na chodníku
maličkou rukou mávla na taxík
a tvá láska bez haléře, puklý zvon, co spadl z věže,
hledá tu svou la belle dame sans merci.