Juro ty už nejsi to cos býval

Juro, ty už nejsi to, cos býval,
A zamlada's mi D pod oknama zpíval,
včilkaj skoro A nepromluvíš, jak je dlůhý deň,
když chcu něco, hluchý si jak peň.

Juro, ty už za nic nestojíš,
před svatbů's řval, jak o mňa stojíš,
včíl si enom nafůčaný, kůříš, trucuješ,
chodíš s hubů pichlavů jak řež.

Juro, nejsi jako chlap nic moc,
dávno tom, co's chtěl to každů noc,
včil, když dojdeš navalený, zložíš sa jak žok,
otočíš sa hneď na druhý bok.

Juro, ty už nejsi to, co kdysi
a když dojdeš, tož to nevíš, čí si,
pleteš si mňa s cizí starů, toto nesmí byt,
kdyby »a to snáď nepřešlo, možeš si ju vzít.