Nikdo z nás dvou

čas je ostrej jako nůž, říkám si tak se vzmuž,
do očí hledím ti dál..
čas je ostrej jako nůž, vděk pomíjí jak růž,
nic o co bych sám stál..

tvůj hlas je sladkej jako mámení,
však cítím jenom chlad
a led co nemám rád..
svírám tvou pravici, která mrazí..
až příjde její čas,
k zemi mě srazí!

nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš..
nic kolem nevnímáš..
nikdo z nás dvou.

zdvořilý tón a nóbl háv a hlavu pyšně jako páv,
pózy a fráze a bezbarvé věty,
laciné role, co zevšední léty..

tvůj hlas je sladkej jako mámení,
však cítím jenom chlad
a led co nemám rád..
svírám tvou pravici, která mrazí..
až příjde její čas,
k zemi mě srazí!

nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš..
nic kolem nevnímáš..
nikdo z nás dvou.