Zatáhnout

Dunění těžkých kol
po kolejích svědomí
Je poledne citů
Tma mozku v tunelu se rozpíná
jak horký vzduch v prostoru
A v dálce hlava na kolejích
Dunění železa
Organismus cestujících mikrobů
Jako smrt se valí
Stačí jen

Zatáhnout

Ruce na oknech
se potí strachem
Strach to je vzrušení
Netopýři nenávisti
ve větru otázek
Věčných a zbytečných
Hlava na kolejích leží
a koleje v hlavě jsou nekonečné
Blíží se něco a na něco se čeká
jako na zemření
Stačí jen

Zatáhnout

Čekání je víra v probuzení
Je půlnoc rozumu
Láhev se otevře
a do dna se vyprázdní
jako při zásnubách
Na co čekáš?
V co věříš?
Proč voláš?
Kam běžíš?
Je konec
Začátek všeho
Je možnost vydechnutí
Stačí jen

Zatáhnout
A táhnout