Nesmíš se bát bejt chvíli sám

Seděl mladík, měl hlavu v dlaních
pod ním řeka, kolem klid
jak mě zahlíd´, tak rovnou se namích´
a že prej mám raděj´ zas dál jít

Já však viděl, že má oči lesklý
tak mi pověz, proč ten splín
jestli malér máš kvůli ženský
tak to já ti možná poradím
jó, já ti možná poradím

Nesmíš se bát bejt chvíli sám
snad umíš si na svým stát
pláč je špatnej pán
takže měl bys ty lásky jen do hrsti brát
a za hlavu je zahazovat
právě tak, jak jsem je zahodil já

Řeči plynou a svět dál se točí
pak zvednu se a chci jít dál
vtom však vidím pár modrejch vočí
v modrý sukni stát opodál
Rady jsou jen prázdný fráze
který chodíš za humna krást
a že máš lásky za hlavu házet
najednou zdá se jako prázdnej žvást
jó, zdá se jako prázdnej žvást

Nesmíš se bát bejt chvíli sám
snad umíš si na svým stát
pláč je špatnej pán
takže měl bys ty lásky jen do hrsti brát
a za hlavu je zahazovat
právě tak, jak jsem je zahodil já.