Klekání

Už klekání zvoní už díku je čas,
svou hlavu skloní i kraj kolem nás.
Ukládáš k spánku své oči jak len
a v páleném džbánku se probouzí sen.

Den končí a stíny se dlouží,
pak soumrak a z lesů jde chlad.
Už klekání zvoní tak přestaň se ptát
proč máš mě ráda a proč mám tě rád.

Já poznám tvůj úsměv já poznám tvůj dech,
znám i tvou chůzi když stoupáš po schodech.
Jak před léty voníš jak před léty spíš,
ale před tím než usneš mi řekneš vždyť víš.

Jak před léty stejně mě hladíš,
jak před léty tišíš můj hlad.
Už klekání zvoní tak přestaň se ptát
proč máš mě ráda a proč mám tě rád.

Už klekání zvoní už díků je čas,
svou hlavu skloní i kraj kolem nás.
Spí chasa z mlejna a usnul i chlív,
ty pořád si stejná si stejná jako dřív.

Jen stříbro tvých vlasů mě mejlí,
vždyť bral jsem si blondýnku snad.
Už klekání zvoní tak přestaň se ptát,
já vlastně nevím proč mám tě rád.