Slzy andělů

Začal foukat vítr, zatáhly se mraky.
Vidím šlehat blesky, hromy křicí z dálky.
Silný liják bičuje do okna mého pokoje.
Já přemýšlím o životě, proč to všechno takhle je.
Stále nemůžu uvěřit, že jsem ztratil kamarády.
Autonehoda, už nejsou mezi námi.
Někteří kamarádi sedí ve vězení.
Já stále pevně doufám, že se jednou změní.
Už jednou vylezli ven, sedí zase znovu.
Bezmoc, hlava v dlaních, celý život v hajzlu.
Teď už je pozdě, už nebude nic jako dřív.
Že ti je to líto kámo, to já přece dávno vím.
Mrzí mě když vidím jak projebáváš výplatu.
Své vydřené peníze házíš do automatu.
Forbes tě pohltil, nejde tomu odolat.
Nemůžu ti pomoct kámo, když s tím nechceš bojovat.

REF.:
Slunce pohltily mraky a s ním všechno štěstí.
Město obklopila tma, nebe se hroutí.
Vidím všude smutek, lidé ztrácí víru,
i andělé pláčou, dej mi prosím sílu.
Pohled na mé město mi připomíná parte,
chci vidět radost, úsměvy na rtech.
Prosím ať je konec těch pochmurných dnů.
To padají k zemi slzy andělů.

Vím když zemře člověk, je to tragédie.
Ale jak bych měl potom nazvat úmrtí v rodině.
Viděl jsem něco, co jsem nikdy nechtěl vidět.
Straší mě to ve snech, začínám to nenávidět.
Ptám se sám sebe, proč zrovna ty?
Proč zrovna ty si bral ty drogy do ruky.
Nechce se mi věřit tomu, jak si skončil.
Kvůli zkurveného fetu si svůj mladý život zničil.
Vím že se jednou dozvím, že tě drogy pohřbily.
Kamaráde můj, odpočívej v pokoji.
Proč? Proč život není fér? Proč? Život není jako krásný sen. Proč život připomíná noční můru?
Proč tak mladí lidé putujou tam za tebou nahoru? Proč?
Stále neznám odpověď. Proč? Tak mi prosím odpověz.

REF.:
Slunce pohltily mraky a s ním všechno štěstí.
Město obklopila tma, nebe se hroutí.
Vidím všude smutek, lidé ztrácí víru,
i andělé pláčou, dej mi prosím sílu.
Pohled na mé město mi připomíná parte,
chci vidět radost, úsměvy na rtech.
Prosím ať je konec těch pochmurných dnů.
To padají k zemi slzy andělů.

Ptám se tě, řekni, chci toho tak moc?
Když osobě, kterou tolik miluji chci pomoct?
Vidím jejich slzy a nejde s tím nic dělat.
Tolik bolesti a já se na to můžu jenom dívat.
Pocit beznaděje, když vidím jak moc trpí.
Řekni proč tak hodný člověk, má tak hrozné zdraví.
A ten co si svého zdraví vůbec neváží,
si vesele běhá s úsměvem na tváři.

REF.:
Slunce pohltily mraky a s ním všechno štěstí.
Město obklopila tma, nebe se hroutí.
Vidím všude smutek, lidé ztrácí víru,
i andělé pláčou, dej mi prosím sílu.
Pohled na mé město mi připomíná parte,
chci vidět radost, úsměvy na rtech.
Prosím ať je konec těch pochmurných dnů.
To padají k zemi slzy andělů.