Kůže

Ránem se plazím pro kůži tvou
voba jsme nazí a táhnem za sebou
na tebe koukám a marně vzpomínám
kde jsem tě potkal, co jsem ti udělal.

Radší tě líbám a vůbec nemluvím
abych to ráno zbytečně nezkazil
Jseš hrozně milá s krásnejma vočmama
jen jsem si nevšim, jaká je hodina.

Že jsi mi nechala svou kůži v posteli
tak si ji natáhnu pokaždý v neděli
a lovím po městě, který mě nechtělo
cejtím se podivně, že mám teď tvý tělo.

Usnul jsem znovu a ty jsi zmizela
teď bloudím po městě až do rána
hledám tě neznámá s krásnejma vočima
ve snu tě potkávám s jinejma docela.