Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Was it summer when the river ran dry,
Or was it just another dam.
When the evil of a snowflake in June
Could still be a source of relief.
O how I love you, I once cried long ago,
But I was the one who decided to go.
To search beyond the final crest,
Though I'd heard it said just birds could dwell so high.
So I pretended to have wings for my arms
And took off in the air.
I flew to places which the clouds never see,
Too close to the deserts of sand,
Where a thousand mirages, the shepherds of lies
Forced me to land and take a disguise.
I would welcome a horse's kick to send me back
If I could find a horse not made of sand.
If this desert's all there'll ever be
Then tell me what becomes of me.
A fall of rain?
That must have been another of your dreams,
A dream of mad man moon.
Hey man,
I'm the sand man.
And boy have I news for you;
They're gonna throw you in gaol
And you know they can't fail
'Cos sand is thicker than blood.
But a prison in sand
Is a haven in hell,
For a gaol can give you a goal
[and a] goal can find you a role
On a muddy pitch in Newcastle,
Where it rains so much
You can't wait for a touch
Of sun and sand, sun and sand...
Within the valley of shadowless death
They pray for thunderclouds and rain,
But to the multitude who stand in the rain
Heaven is where the sun shines.
The grass will be greener till the stems turn to brown
And thoughts will fly higher till the earth brings them down.
Forever caught in desert lands one has to learn
To disbelieve the sea.
If this desert's all there'll ever be
Then tell me what becomes of me.
A fall of rain?
That must have been another of your dreams,
A dream of mad man moon.
Bylo to létem, když řeka vyschla,
nebo to byla jen další hráz?
Když zlo sněhové vločky v červnu,
by stále mohlo být úlevou.
Ó, jak tě miluji, kdysi jsem jednou plakal.
Ale byl jsem to já, kdo se rozhodl odejít.
hledat až za nejvyšší vrchol.
Ačkoli jsem slyšel, že jen ptáci mohou tak vysoko.
Tak jsem předstíral, že místo rukou mám křídla
a vznesl se do vzduchu.
Letěl jsem tam, které mraky nikdy neuvidí,
příliš blízko písečné pouště,
kde tisíce přeludů, pastevci lží
mě donutilo přistát a zamaskovat se.
Uvítal bych koňské nakopnutí, aby mě vrátilo zpět,
pokud bych našel koně ne z písku.
Pokud tato poušť je všechno, co kdy bude.
Pak mi řekni, co se se mnou stane.
Začne pršet?
To musel být další z tvých snů,
sen o Měsíci šílence.
Hej chlape,
jsem člověk z písku
a já mám novinku pro tebe.
Hodí tě do vězení
a ty víš, že nemůžou zklamat,
protože písek je hustší než krev.
Ale vězení v písku
je úkrytem v pekle.
Protože kriminál ti může dát cíl
a cíl ti může najít poslání.
Na zabláceném hřišti v Newcastle,
kde tolik prší,
nemůžeš čekat na dotek
slunce a písku, slunce a písku ...
V údolí smrti bez stínu
modlí se za bouřkové mraky a déšť,
ale k davu, který stojí v dešti.
Nebe je tam, kde slunce svítí,
tráva bude zelenější, dokud stonky nezhnědnou
a sny poletí výš, dokud je gravitace nesrazí dolů.
Člověk navěky polapený v poušti
se musí naučit nevěřit moři.
Pokud tato poušť je všechno, co kdy bude.
Pak mi řekni, co se se mnou stane.
Začne pršet?
To musel být tvůj další sen,
sen o Měsíci šílence.