Když podkovy duní

Stejně, tak jako malá holka,
co tu běhá udejchaná.
Jsem znaven dlouhým dnem,
dlouhým dnem unavený jsem.

Pod modrým nebem já chodil se stádem,
pro ní podkovy kradl jsem koním.
Pod modrým nebem já chodil se stádem,
pro ní ležel sem v podkoní.

Refr:
Slyším už, jak podkovy duní
lukami a tuším,
přes její růž slzy dojetí
se roní tím dlouhým stoletím.