Nechce se mi nic

Neodmlouvat, nepřemlouvat,
v šedesáti sedět kdesi,
šetřit na byt a chci jen doufat,
že už zejtra budu mít klid.

Proč je zas tak zvláštní doba,
už není kam se hnout,
žádnej rok se nedá opakovat,
jak zbavit se mám pout.

Mám svý nohy na pevný zemi,
mně se nemůže nic stát,
jsou věci, který jenom pánbůh ví
a ty si nechávám zdát.

refr:
Já sám zůstávám,
sám doma kafe piju,
i usínám,
stále unavený víc,
nechce se mi nic.