Ráj padlých andělů

Ticho je v kostele, jenž místu vládne,
zasvěcený tu nikdy neruší.
Znavená duše slabostí padne,
že skončí právě tady, netuší.
Jenom pár křížů, se tady kývá,
ohrada z trní je tu ukrývá,
z fotek pár očí se tady dívá
životní román se tu zavírá.

Pod zemí šeptají slova svá tichá
zamčené duše dávno zesnulých.
Modlitba krátká zdá se být lichá
v mezihře tichých tónů ponurých.
Jak srdce tvoje svatý zvon bije,
brána do věčnosti se otvírá.
Ten, co se bránil, ze všech sil žije,
ten, kdo se vzdal, ten tady umírá.

refr:
Položte růži na žulový trám,
vzkazují duše svým přátelům.
To je to místo, tady je ten chrám,
to je ten ráj padlých andělů.