GuNy-Za horizontem

1. Znal jsem kluka, který nebyl jako ostatní,
jeho identitu neprozradím prozatím.

Jíž v raném věku věděl co je násilí,
čistě poznamenaný reflexem dávivým.

Otec ho bil, shazoval ho v domě ze schodů,
nechával ho v zimě stát nahého u vchodu.

A když se ho snažila matka zastat,
ten bastard jí udeřil že zlomový bod nastal.

Zranění zanechalo svoje stopy,
ona oslepla na jedno oko, nechtěj znát ten pocit.

Mladý chlapec, ten se začínal z toho všeho hroutit,
uzavřel se do sebe a má svůj svět tam nikoho nepouští.

Miluje hudbu, ona mu pomáhá přečkat v houští,
svého oblíbence si do kola pořád pouští.

Začíná tvořit rýmy, jen to ho naplňuje,
nevzdává se i když bolest cítí denně v zubech.


Ref:.



2. Často čelí vtipům, které jsou na jeho účet,
taky jsem si prvně myslel co to je za tupce.

Za nějakou dobu svěřil se mi s celou jeho story,
občas jsem nechápal ty jeho metafory.

Né všechno končí dobře jako v HOLLYWOODU,
začal fetovat psát no a chlapec letí vzhůru.

Deprese ho žere ze vnitř a on padá do tmy,
až teď začínám chápat co si musel prožít.

Chce si najít lásku a tak cestuje načerno,
po celém Česku vlakem marně hledá svoje světlo.

Je terčem posměchu, šikana to je jeho démon,
autista, který táhne svoje bytí sebou.

Je to něco přes rok, co jsem ho neviděl
potkal jsem jeho mámu řekla že už nepřijde,

Prý je na tom špatně a pilulky ho tlumí,
si v tom nevinně my víme přátelé a guNy.

3. Milane chceme ti vzkázat aby ses držel,
my v tobe věříme, buď silný !