Až mě nebudeš chtít

Mám v dlani vítr

a vím, o čem si zpívá,

znám cestu, která zbývá,

až mě nebudeš chtít.



Dům bílý z kopretin

si postavím v zelený trávě,

tam vejdu právě,

až mě nebudeš chtít.



Oknem zavolám duhu

a budu rozplétat klid,

dám na dveře štít

s nápisem: soukromý byt.



Pak vítr podzimní

svůj z nebe zavolá stín,

až sfoukne dům z kopretin,

pak s ním se vznesu i já.



Oknem zavolám duhu

a budu rozplétat klid,

dám na dveře štít

s nápisem: soukromý byt.



Pak vítr podzimní



svůj z nebe zavolá stín,

až sfoukne dům z kopretin,

tak s ním se vznesu i já.



Až sfoukne dům z kopretin,

tak s ním se vznesu i já.