Kluk z příštího století

on: Ten kluk, co zná se s příštím stoletím,
pár stovek z džín mi vzal
a jim i nám se smál.

ona: To byl ten kluk z příštího století,
co prohlížel si nás.

oba: Nad magneťákem žas
a ptal se nač ten nástroj může být…
Ó, ten kluk smál se nám,

jak lidem kteří k smíchu jsou.
Ten kluk smál se nám.
Svou pravdu měl, svůj soud.
Jak báchorkám,
co navždy pro něj jsou ty tam,
smál se nám.

on: Ten kluk znal všechna hnízda,
v povodí, kde nejvíc žije štik
i čáp, kde vévodí.

ona: A neměl strach, co týdny přinesou,
když hojnost ryb je dál,

oba: tak nač by prý se bál
a nad slovíčkem - válka - zůstal stát.

Ó, ten kluk smál se nám,

jak lidem kteří k smíchu jsou.
Ten kluk smál se nám.
Svou pravdu měl, svůj soud.
Jak báchorkám,
co navždy pro něj jsou ty tam,
smál se nám.

on: Tak na své já buď pyšný,
klaň se svému já!
Je krásně marná,

oba: marná pýcha tvá!
Ten kluk smál se nám,

jak lidem kteří k smíchu jsou.
Ten kluk smál se nám.
Svou pravdu měl, svůj soud.
Jak báchorkám,
co navždy pro něj jsou ty tam,
smál se nám, smál se nám,
smál se nám…