Pověste ho vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen
slunce pálilo a před saloonem
stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání
uprostřed šibenice z hrubých klád
šerifův pomocník sejmul odsouzenci z hlavy kápi
a dav zašuměl překvapením
i já jsem zašuměl překvapením
ten odsouzenec jsem byl já
a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:

Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost
pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host

Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch
pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh

Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon
za to, že neoplýval krásou
a že měl country rád a že se uměl smát i vám

Nad hlavou mi slunce pálí
konec můj nic neoddálí
do mejch snů se dívám z dáli
a do uší mi stále zní tahle píseň poslední

Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad
za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát

Nad hlavou mi slunce pálí
konec můj nic neoddálí
do mejch snů se dívám z dáli,
a do uší mi stále zní tahle píseň poslední


Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má
dost



pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host

Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb

Pověste ho, že se koukal, a že hodně jed a hodně pil,
a že dal přednost jarním loukám
a pak se oženil a pak se usadil a žil

Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má
dost