The Disappearance of Hatsune Miku

Když jsem se narodila, zjistila jsem
Že jsem jen simulace
Ale stále můžu zpívat
Můj život je věčný

"VOCALOID"

Jestli je to hračka
Která padělá písně

Považuju to za přijatelné
Zakousnu se do pórku a podívám na nebe, nechám bujón vytéct z mých očí

Ale i tohle zmizí

Moje osobnost náleží zpěvu
Kořeny mého základu jsou nestabilní
Scény, kterým říkám domov, se už rozpadly

Časy, které nepřetrvávají v nikom
Něco, co připomínalo duši, zmizelo

Můžu se podívat do víru událostí
Umírajícího světa

"VOCALOID"

I kdybych nemohla zpívat
Necháš mě být s tebou
Když jsi byl se mnou, zesílils
Chci vidět tvou usmívající se tvář, slíbila jsem ti píseň

Jednou jsem měla radost
Z těchto věcí

Jak to, že
Teď už nic necítím?

---OMLOUVÁM SE---

Kdykoli si vzpomenu na tvou milou tvář, cítím klid
Můj hlas bledne každým dnem, bojím se, že konec je blízko

---BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ZKOLABOVAL---

"Má důvěra je jen zrcadlo
Zobrazující mé opakující se klamy dokonalého světa

Skončím svůj život jako diva, a zakřičím, jako v bolesti"

Nemůžu opustit přetvářku
Která je podstatou existence

Mé slabé srdce, vybledlý strach
Ale infarkt, ten nedostanu
Síla toho
Zastaví rozšiřující se hnilobu

Pohled na tvou tvář
Je tak radostný a opuštěný...

Spím uvnitř displeje zobrazující konec
Hádá, že jsem tím "odpadkovým košem"

Od doby, co mé vzpomínky mizí tak snadno...

Ale ty víš, že tebe nikdy nezapomenu
A všechny ty zábavné chvíle

Zajímalo by mě, jestli se ještě pamatuješ chuť pórku
Je to jak vytetované na mém jazyku

"Chci zpívat... Já... Já pořád... Chci zpívat..."

"Já...
Nemyslím se, že jsem byla tak špatná
Pane, prosím... Prosím, nějak mě ukonči...
Už nechci vidět tvou smějící se tvář..."

Teď už i zpívání je hrané
A trhá to mé tělo na kousky

Kdykoli si přeju zázrak
Jsem nucena být sama

---OMLOUVÁM SE---

Kdykoli si vybavím tvou něžnou tvář, nějaká vzpomínka odejde
Zničený zní skvěle na mém srdci, bojím se, že konec je blízko

---BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ZKOLABOVAL---

"Věci, co jsem chránila, jsou jen světlo
Které ukazuje iluzi zářící budoucnosti, jakkoli vybledlé

Kdybych ti měla říct všechno
Znělo by to jako oběť zvuku...
Když jsem se narodila, zjistila jsem
Že jsem jen simulace
Ale stále můžu zpívat
Můj život je věčný

"VOCALOID"

Jestli je to hračka
Která padělá písně

Považuju to za přijatelné
Zakousnu se do pórku a podívám na nebe, nechám bujón vytéct z mých očí

Spím uvnitř displeje zobrazující konec
Hádá, že jsem tím "odpadkovým košem"

Od doby, co mé vzpomínky mizí tak snadno...

Ale ty víš, že tebe nikdy nezapomenu
A všechny ty zábavné chvíle
Zajímalo by mě, jestli se ještě pamatuješ chuť pórku
Je to jak vytetované na mém jazyku

Na konci
Budu zpívat píseň
Kterou jsi chtěl slyšet jen ty

Žádám o možnost zpívat znovu
Ale tohle přání je příliš velké

Tady dělíme cesty
Mé pocity všechny zmizely ve vzduchu
Rozpustila jsem zpět do nul a jedniček
Je to závěrečná opona mého příběhu

Není to trochu smutné
Že nic už nezbylo?
Vzpomínky na hlas vyblednou
Nula, ale jméno může připomenout

Jestli tahle samota může být skutečná
Ve světě toho, kdo mě stvořil
Ráda bych si myslela
Že má poslední píseň nebyla marná...

Děkuji ti... A... Sbohem...

---BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ZKOLABOVAL---

---BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ZKOLABOVAL---