Horská dráha

Někdy se cejtim jako velkej král
ten co ho nikdy nikdo a nic nezkusí
pak bych se zabalil a do prcu se dal
tak jako kabát co se dávno nenosí.

Nevím, když se probouzím, kolik času ještě mám
kudy půjdu dneska dál
nevím, když jdu večer spát, jestli najdu sílu vstát
u jakého snu usínám.

Někdy sem velké slunce, svit svůj rozdávám
a osvítím i to co jiní nevidí
Jindy jsem jenom pevná mužná postava
a černejm dírám jejich čerň tak závidím.

Nevím, když se probouzím, kolik času ještě mám
kudy půjdu dneska dál
nevím, když jdu večer spát, jestli najdu sílu vstát
u jakého snu usínám.

Nevím, když se probouzím, kolik času ještě mám
kudy půjdu dneska dál
nevím, když jdu večer spát, jestli najdu sílu vstát
u jakého snu usínám.

A tak si dávám horskou dráhu života
a cestou nahoru se dolů nedívám
jindy v tom lítám, mám pocit pilota
a pak svou mysl jenom prachem uctívám

Nevím, když se probouzím, kolik času ještě mám
kudy půjdu dneska dál
nevím, když jdu večer spát, jestli najdu sílu vstát
u jakého snu usínám.