Všední den

Každý ráno když mi budík přetrhne
ten ze všech nejkrásnější sen
podívám se na kalendář
abych zjistil (viděl) jestli je zas všední den
nasadím tvář číslo sedm
což je nepřístupnej velmi přísnej pán
pak do sebe kopnu rum
zapálím cigáro a z vokna se podívám

Zatracený všední den už zase rozsypal (nasypal)
do ulic mraky lidí
kam ty lidi pořád choděj
to ví jenom Pánbů ten do toho vidí
každej den je stejnej
záleží jen na tom jestli Sparta vyhraje
nebo kolik piv si urazil
a kdy ten blbej sníh už roztaje

A takovej je každej všední den
A takovej je každej všední den

Všechny lidi který potkávám
už dávno podle vobličeje znám
bojovníci z fronty na maso
a hudebník co má za sebou flám
tohle sídliště tu stojí bratru osmnáct nebo dvacet let
a já šlapu stejným sajrajtem a divím se že furt se točí svět

Neznám horší věc než dělat práci kterou nikdy nebudeš mít rád
když deš kalným ránem na šichtu a víš že všechno bude Tě zas štvát
stejný lidi stejný řeči stejný kladivo a smradlavej (zelenej) salám
každý tři minuty dvacet vteřin cvakne v mašině co je tvůj pán

Do mozku ti buší staccato a ty jsi dávno odvyk dětskejm hrám
kladivo je lehkej kulomet svou kůži máš furt jeden žhavej šrám
vajgla kouříš na třikrát a s tebou nejvíc kouří tenhle žhavej krám
pak se koukneš z okna ven a vidíš že si takhle blbej jenom sám

Pak se vrátíš domů z práce a máš dojem že si tohle všechno znal
cvakne zámek ve dveřích zasyčí plyn a televize a tak dál
tak se sebereš a práskneš dveřma kdo by taky vo vobrázky stál
a deš mezi živý lidi abys poznal věci kterýs nepoznal

Jenomže hospoda je kamarád jen pro toho kdo neví jak má žít
objednáš si pivo a pak s hrůzou čekáš na to co se bude dít
za pět minut šest se zvedne celá hospoda a někdo zařve klid
Dobrý večer když se ozve Večerníček začneš udiveně klít

Na světě je spousta věcí který nepochopíš kdybys žil sto let
nemáme to sice lehký ale někdy stačí k růži přivonět
ono se zdá občas že to člověk nevydrží (nepochopí) a že příjde the end
jenže všední den je od toho aby ses tím víc těšil na víkend